Současný stav

Podmínky pro odběr orgánů pro transplantaci v ČR upravuje zákon č.285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (Transplantační zákon), dále se této oblasti týká zákon č.20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů a zákon č.296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených pro použití u člověka (Zákon o lidských tkáních a buňkách). Organizační složkou státu, zřízenou MZ, je podle Transplantačního zákona Koordinační středisko transplantací.

Základním kritériem pro odběr orgánů je v ČR zásada předpokládaného souhlasu s darováním orgánů. Osoby, které odmítají posmrtně darovat své orgány pro účely transplantace (dále tx) jsou vedeny v Národním registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů (zapsáno 971 osob).

V ČR je zakázáno obchodování s tkáněmi či orgány, platí systém přísné regulace nakládání s tkáněmi a orgány, není přípustná reklama v této oblasti atd. Za porušení Transplantačního zákona hrozí přísné tresty, od vysokých pokut přes zákaz výkonu činnosti až po nepodmíněné odnětí svobody.

V ČR je jediná Národní čekací listina na tx orgánů. Indikaci provádí transplantační centra (v případě ledvin ve spolupráci s dialyzačními pracovišti), zařazení a správu čekací listiny má na starosti Koordinační středisko transplantací. Průměrná čekací doba na tx je v ČR cca 12 měsíců, což je oproti členským státům EU poměrně krátká doba (registrováno kolem 700 čekatelů na tx).

 

 

 

Národní akční plán

 

Národní akční plán pro oblast orgánových tx je dokument, jehož cílem je zvýšení dostupnosti orgánů lidského původu určených pro tx u člověka, zvýšení efektivnosti a dostupnosti transplantačních systémů a zvýšení kvality a bezpečnosti tx. Definuje priority, které jsou nezbytné ke splnění těchto cílů a možnosti, které mohou k naplnění tohoto plánu přispět. Součástí Národního akčního plánu je Národní dárcovský program, legislativní opatření a zahraniční spolupráce. Národní akční plán je v souladu připravovanou evropskou legislativou. Bude spočívat na třech základních prvcích:

·         Národní dárcovský program

·         Právní úprava darování orgánů a provádění tx orgánů

·         Zahraniční spolupráce

 

Národní dárcovský program

 

Národní dárcovský program sahá od identifikace dárcovského potenciálu přes efektivní řízení celého procesu tx až po pooperační sledování a dlouhodobou péči o příjemce.

 

Vzdělávání odborné veřejnosti (+ mediální kampaň pro laickou veřejnost) 

 

Vzdělávání bude zahrnovat celou šíři problematiky počínaje informační povinností o potenciálním dárci ve zdravotnickém zařízení, přes správnou praxi organizačního a logistického zabezpečení, související postupy, financování z veřejného zdravotního pojištění až po specifika týkající se vývozu či dovozu orgánu v rámci mezinárodní výměny orgánů.

 

Funkční zařazení dárcovských konzultantů do dárcovských nemocnic

 

Ve všech zdravotnických zařízeních, která detekují možné dárce orgánů, je třeba ustavit pozici místního dárcovského konzultanta, který bude cíleně vyškolen v problematice dárcovství orgánů a tkání k tx, a který bude osobně odpovědný za využití možného potenciálu dárců v daném zdravotnickém zařízení.

 

Dárcovských konzultantů bude cca 70, předpokládá se jejich mezinárodní certifikace. Nabízí se spolupráce zejména s organizacemi jako jsou European Transplant Coordinators Organization (ETCO) nebo European Transplant Network (ETN).

 

Zajištění kvality poskytované zdravotní péče transplantačními centry

 

Pro zajištění kvality poskytované péče  jsou zapotřebí jakostní a bezpečnostní normy, které se vztahují na odběr, převoz a použití lidských orgánů. Doporučené postupy tedy musí zahrnovat všechny fáze postupu od darování po tx orgánů a kompetentní instituce musí sledovat dodržování stanovených kritérií, včetně kontrol.

 

Transplantační chirurgie bude koncentrována do menšího počtu center, kam budou následně směřovány finanční prostředky. Centra budou vybrána na základě auditů v roce 2010. Centra budou spolupracovat se svými zahraničními protějšky tak, aby umožnily sdílení a výměnu nejlepší odborné praxe se zvláštním zřetelem kladeným na kvalitu a bezpečnost. Dalším zvýšením kvality je zavedení investiční podpory pro systémy pulsatilní perfuze.

 

Využívání marginálních dárců

 

V souladu s obecnou tendencí by měly být počty dárců zvyšovány častějším využíváním marginálních dárců, jako jsou například dárci ve vysokém věku či s vzácnými chorobami, s ohledem na všechny aspekty kvality a bezpečnosti. Navíc by měly být získávány odpovídající zdroje ke zlepšení technického vybavení, aby bylo možné zvýšit počet dárců s nebijícím srdcem.

 

Odběr od zemřelých cizinců

 

Platná právní úprava umožňuje odběr orgánů od cizinců zemřelých na území ČR pouze za podmínek, které stanoví mezinárodní smlouva. Ta zatím neexistuje, což znamená nemožnost provést odběr,i když by příbuzní s odběrem souhlasili, zemřelý cizinec byl registrovaným potenciálním dárcem apod. Situaci je možno řešit pouze změnou právní úpravy.

 

 Zavedení úlev pro dárce orgánů, tkání a krvetvorných buněk

 

Odměna za darování je ze zákona vyloučena, ale bylo by možné vhodným způsobem kompenzovat újmu, nepohodlí a omezení spojená s darováním. V zahraničí existují například specifické daňové úlevy nebo bezplatné poskytování nadstandardní zdravotní péče apod. MZ navrhuje pro dárce orgánů zavedení pohřebného, další možností je např. finanční příspěvek v době hospitalizace a pracovní neschopnosti v souvislosti s darováním orgánů, lázeňská péče, možnost daňové úlevy podobně jako dárci krve.

 

Zvýšení aktivity v oblasti mezinárodní výměny

 

Mezinárodní výměna orgánů k transplantacím je dosud využívána ve velmi zanedbatelném rozsahu. Přitom je to však způsob, jak výrazně zkrátit čekací doby na transplantaci orgánů zejména u dětí, pacientů se specifickými chorobami, urgentních čekatelů atd.  Je  třeba  také vytvořit organizační a logistické postupy k tomu, aby se v Evropě s volným pohybem osob a zboží zjednodušila a zrychlila mezinárodní výměna orgánů a aby se tato výměna děla mnohem častěji, než je tomu doposud.

 

podle materiálů MZ ČR zpracoval MUDr. Přikryl. člen představenstva OS ČLK Praha 5